Pan Hrabě

24. listopadu 2009 v 13:34 | Tonci feat. Homolka Tobolka |  Moje asociace
Žil byl jednou jeden hrozně bohatej pán. Pečlivě střádal majetek a po internetu kontroloval svoje tučná konta ve švýcarských bankách. Jednou mu vlezl zloděj oknem do pracovny a odnesl si sošku nějaké baculaté a spoře oděné dámy co ležela na stole hned vedle štosu faktur. Ten pán byl vášnivej sběratel, takže když zjistil ztrátu svého největšího skvostu jeho obsáhlé sbírky, začal láteřit. Do toho mu neustále zvonil mobil v kapse, z kterého nadávali rozzuření klienti, že ještě nezaplatil to a to a že jestli to nezaplatí do druhého dne, tak začne vyřizování účtů. Opravdu na druhý den přišel ke svému Porše Carera a to mělo píchlá kola.
Tohle všechno se opakovalo každý den a když se jednoho dne ten pán podíval do zrcadla, našel si ve hřívě šedivej vlas. Možná to vnímal jako znamení, chvíli to koumal, ale pak mávl rukou a odjel do Indie na služební cestu. Jednání v jisté indické firmě nedopadlo zrovna dobře a pán se začal rozčilovat, že prodělá moře peněz, prásknul smlouvama o stůl a zavolal sekretářce, že chce přebukovat letenku ještě na tento večer. Cestou na letiště jeho pronajatý teréňák opět píchnul. Pán si sedl na chodník a dal si hlavu do dlaní. Jako mávnutím proutku se před ním objevil starý Ind, černý jak naleštěná bota. Sedl si vedle pána a klidným hlasem pravil. "Já vím co tě trápí. Si otrokem svého majetku. Pojď bydlet k nám do hor do jeskyně, tam zapomeneš na to, co je něco mít a o něco se neustále bát. Jedině tak se očistíš od materiálních hodnot a bude ti dobře na duši i na těle."
Už druhý den seděl pán v chladné jeskyni dalekého Kašmíru. Chvíli se jen tak ošíval, ale po pár dnech zjistil, jaká úleva je o nic se nestarat a nic neřešit a na svůj dosavadní život naprosto rezignoval. Žilo se mu krásně a lehce, ale v noci mu byla zima. Sešel dolů do údolí a pořídil si deku. V noci pod teplem přikrývky snil o nekonečnosti vesmíru a usnul. Ráno však zjistil, že do jeho deky se daly myši. Znovu šel do údolí a na ty proklaté myši si pořídil kočku. Konečně bylo všechno v absolutní harmonii a pán mohl zase snít o hvězdách. Další noc ho však probudilo mňoukání kočky, která potřebovala zapít ty sežrané myši mlíkem. Brzkého rána zase sešel do údolí a koupil mlíko. "No jo", řekl si. "Vždyť bez lednice mě to mlíko zkysne". Pán koupil tedy i lednici. Jenže lednice byla tak těžká, že jí na zádech neunesl. Nezbylo nic jiného, než pořídit terénní auto a těžkej náklad vyvézt až k jeskyni. Jaké ale bylo pak zjištění, že lednici nemá do čeho zapojit, neb v jeskyni nebyla elektřina. Pán neváhal a oslovil mladého elektrikáře a ten mu udělal zástrčky po celé jeskyni. No a tak nebylo od věci si pořídit i televizi, počítač, mikrovlnku .........
Nemusím tenhle příběh psát dál, protože je Vám určitě jasný, jak to dopadlo. Ten pán dnes sedí ve své kanceláři v horách dalekého Kašmíru, zvedá telefony, píše faktury, rozčiluje se a láteří. Život je takovej a jinej nebude, zpívaj Tři Sestry. Myslím, že to je pravda pravdoucí.

...a já dodávám - nehledej v penězích smysl života. Ten leží úplně jinde. A smiř se s tím, že ti i přes tvůj nematerialisticky poskládaný žebříček hodnot snadno proteče smysl života mezi prsty kvůli tvému materialisticky smýšlejícímu okolí. Že tak úplně nechápeš co tím myslím? Z toho si nic nedělej, to jen upouštím páru z mojí hlavy...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama