Jarek na Okoři, srdce na pět kousků

21. srpna 2006 v 21:40 | Tonci |  Kultura
Když se mě kdokoliv zeptá na mého oblíbeného hudebníka, zpěváka, zpěvačku, hudební skupinu, prostě na kohokoliv, kdo produkuje hudbu, nestačila by mi na vyjmenování všech mnou oblíbených interpretů ani velká školní přestávka. No, trochu přeháním, ale jako metafora by to mohlo být tolerováno :-) Kdyby se mě ale někdo zeptal na toho úplně nejoblíbenějšího muzikanta, bez rozpaků bych ze sebe vypálil: "No přece JAREK NOHAVICA!!!"
Jojo, v dnešní době už jeho jméno zná v naší maličké zemi takřka každý. Nicméně narozdíl od jiných (rádoby) hvězd naší hudební scény, neztrácí Jarek nic na svém puncu svérázného "ostravskeho" písničkáře, který dokáže oslovit široké publikum napříš všemi věkovými skupinami. Nutno podotknout, že to s bravurou zvládá bez masové podpory médií. Stačí pár plakátů a na jeho koncerty se tlačí davy. A když už jsme u těch koncertů...
...právě díky mému zalíbení v Nohavicově tvorbě jsem moc chtěl navštívit jeden z jeho koncertů. Jenže jaksi mi nebylo souzeno. Dvě jeho pražská turné, na která jsem se chtěl dostat, byla okamžitě po otevření předprodejů vyprodána, stejně jako letošní květnový kladenský koncert. Tak jsem pomalu na letošní rok opět rezignoval, až mi svitla jiskřička naděje. Červencové turné "Pod širým nebem", které nabídlo i jedno vystoupení nedaleko, dokonce by se dalo říct že na dosah ruky - na zřícenině Okoři. Tentokrát se na mě pousmálo štěstí a podařilo se mi takřka nemyslitelné - vybojovat čtyři lístky. Úleva a následná radost neznaly mezí a já tak mohl 18.července s Martinou vyrazit směr Okoř.
Sotva jsme slezli mohutný kopec z parkoviště pod hrad, přečkali nekonečnou frontu a prolezli turnikety, narazili jsme na problém s umístěním našich těl někam pod pódium. Šest tisíc ležících těl je totiž o něco méně skladných než šest tisíc těl stojících. Bohudík jsme našli něco málo volného prostoru u mých ex-spoluhráčů z Horních Měcholup (Had, Bury, Chajda etc. - dík Vám chlapi :-), kde jsme se nepohodlně složili a čekali na začátek koncertu.
Ten začal Jarkovým příchodem s nepatrným zpožděním (oproti jiným koncertům to zdržení ani nestálo za řeč) a okamžitě těžkým kalibrem - legendární Kometou. Nevím jak mám popsat následující více než dvě hodiny. Jarek byl - jednoduše řečeno - fascinující. Tradičně střídal kytarové pasáže s pasážemi, kdy se opíral do své heligonky, stejně jako střídavě vytahoval z paměti písně z Darmoděje v kontrastu s Babylonem. Večerem tak zazněly klasické kousky jako Mikymauz, Možná že se mýlím, Až mě zítra ráno v pět nebo Pochod marodů stejně jako Ostravo, Mařenka, nebo dvě písně, které mě v živém podání zcela odrovnaly. A sice poslední dvě písně alba Babylon - Velká voda a Převez mě příteli. Obě dvě jsem měl poměrně v oblibě již dříve, z pouhého poslechu CD, ale to, jak je Jarek podal naživo, to až bralo dech. Nutno podotknout, že celé vystopení bylo silně ovlivněno i prostředím. Málokde vyniknou Nohavicovi písně tak silně právě jako pod nasvícenou okořskou zříceninou.
A tak Jarek hrál, hrál, občas mezi písněmi promluvil, hrál, hrál, občas velmi vtipně promluvil, hrál, hrál a občas promluvil tak vtipně, že mnozí posluchači zatlačovali slzy smíchu. Tak čas běžel, publikum se královsky bavilo, sborově zpívalo a vdechovalo jako jedno tělo elektrizující atmosféru úžasných okamžiků písní Jarka Nohavici.
Konec, jeden přídavek, definitivní konec, nekonečný aplaus, hromadný exodus jedním východem, menší mačkání, větší mačkání, takřka umačkání, stoupání zpátky do kopce a vzhůru k domovu. Emoce, jenž ve mně tenhle koncert zanechal, se mi budou ještě nějaký ten týden vracet a asi bude těžké jim odolávat. Stejně jako nutkáním navštívit další a další Jarkova vystoupení. A já jim rád podlehnu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 turbo turbo | 26. srpna 2006 v 16:25 | Reagovat

ještě jsem to nerozdejchal:))

2 Tonci Tonci | 27. srpna 2006 v 23:23 | Reagovat

Jojo, je to jako nikdy nekončící flashback :-)

3 Bara Bara | E-mail | 1. září 2006 v 11:12 | Reagovat

Ja jsem z toho konzertu odchazela  s plnym srdciem.Ma sestra,ktera Jarka posloucha jen obcas,k memu prekvapeni zpivala skoro cele dve hodiny.Musim rict,ze den mych narozenin se vydaril, jen diky konzertu Jarka Nohavici. Dlouho se budu usmivat nad teorii o Okori..:-)

4 Tonci Tonci | 4. září 2006 v 22:56 | Reagovat

4 Bara: Tak to dodatečně gratuluju...jak k jubileu, tak ke stylové oslavě :-)

Já jsem taky koncert navštívil s lidmi, kteří Jarka znali jen velmi povrchně a odcházeli němí úžasem :-)

5 Apple girl Apple girl | 26. října 2006 v 19:56 | Reagovat

Ráda na tuhle akcičku vzpomínám. Patří k těm nej, na které z letošních prázdnin vzpomínám. A nejen díky Jarkovi :) Měj se.

6 Tonci Tonci | E-mail | 26. října 2006 v 22:43 | Reagovat

4 Apple girl: To jsme na tom podobně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama