Solipsista

24. listopadu 2009 v 19:43 | Henry Rollins & Tonci |  Výroky
Když jsem byl mezi vámi, všechno byl tajemství. Pokoušel jsem se milovat, a neuspěl jsem. Pokoušel jsem se nenávidět, a začal jsem se nudit. Teď jen proplouvám výjevy a sleduji, co říkáte a děláte. V noci to pomocí mikroskopu zapisuju. Zrnka prachu měním v planety, okamžiky v nekonečna. Vím, že mnoho ženatých mužů má poměr. Vím, že čas od času ženy muže nenávidí. Vím, že to samé platí i o mužích. Vím, že pořád myslíte na sex. Vím, že jste v duchu někoho zabili. Vím, že si pro sebe říkáte spoustu věcí, které byste nikdy neřekli nahlas. Vím, že říkáte spoustu věcí, které nemyslíte vážně, protože máte strach z toho, co by o vás řekla jiná připosraná prolhaná hovada. Vím, že někteří z vás se ukrývají pod tenkou rouškou politické korektnosti. Jenže já vás znám. Chcete šukat, vlastnit a zabíjet jako každý jiný. A to všechno je nám společné. Tragická vzpoura smíchu. Žádní hrdinové, jen hovada vycházející dobře s tiskem.
 

Pánové a sex

24. listopadu 2009 v 18:32 | Gábina Onderková (Reflex)
Každý živočich je po souloži smutný, řekl kdysi slavný římský básník Ovidius, jehož Umění milovat bylo po staletí jedním z mála respektovaných děl o lidské sexualitě.
Jak se zdá, muž, tedy samec člověka, do živočišné říše dle Ovidiových představ tak úplně nezapadá.
Kdybychom zkusili provést průzkum, jak se samec Homo sapiens bezprostředně po intimním styku zachová, možná bychom zjistili, že větší část běžné mužské populace zcela neromanticky usne, někteří se chopí televizního ovladače a jiní si ještě odskočí tam, kde jej mají skutečně rádi, tedy za kamarády do hospody. (Znáte ten vtip, ne?) RNDr. Josef Hausmann, CSc., ve své knize Základy mužského šovinismu, jež se pro velký úspěch dočkala sedmi vydání (možná už i více, já vlastním výtisk ještě z minulého století), popisuje, jak po usilovném dobytí "dost dobrého" objektu v podobě mladé dívky a po následné úspěšné ejakulaci ihned přemýšlel, jak se dostat ke kamarádům, kteří v té době u táboráku opékali špekáčky a byli šťastní, jak jen "chlapi sobě" dovedou být ("Ale to je pravda," řekl mi na to maskulinní tvor, s nímž sdílím domácnost, a mou tvář navěky zastřel stín ...), a dokonce líčí, kterak nenáviděl onu dívku, jež mu svou přítulností bránila v odchodu. Hnusné, že?
My, ženy, to prostě máme jinak. Sice nám chvíli trvá, než se na milování dostatečně naladíme (podle vědců minimálně půl hodiny, pro což mnozí muži nemají dostatek pochopení), ale taky v nás zážitek z rozkoše mnohem déle trvá. Takže zatímco muž už pár vteřin "poté" přemýšlí o všem možném, žena, prohrabujíc se v mužově ochlupení na hrudi (i když tento můj zastaralý ideál mužské krásy dnes už dávno neplatí), nechává v sobě doznívat prožitou slast. Důkazem naprosto odlišného vnímání této věci je i vtip, který jsem nedávno slyšela: Mladý nadějný pár spolu stráví noc a druhý den jde on do hospody s kamarády a ona do vinárny s kamarádkami. "Holky, poznala jsem milence svého života, prostě fantastický sex: dvě hodiny předehra a hodinu milování." On v hospodě říká kamarádům: "Chlapi, co se mi včera stalo: sbalil jsem buchtu, načež se mi hodinu nemohl postavit a potom jsem se dvě hodiny nemohl,udělat'."
Tak tohle by žena asi nevymyslela ...

* Tonciho dovětek: Svatá pravda. Svatá pravda, díky níž si čím dál víc cením osoby, která ve mně výše popsané pocity nevzbuzuje. Naopak. Jsem vděčný za veškerou její přítulnost, jíž mi brání v mém odchodu :-)

Pan Hrabě

24. listopadu 2009 v 13:34 | Tonci feat. Homolka Tobolka |  Moje asociace
Žil byl jednou jeden hrozně bohatej pán. Pečlivě střádal majetek a po internetu kontroloval svoje tučná konta ve švýcarských bankách. Jednou mu vlezl zloděj oknem do pracovny a odnesl si sošku nějaké baculaté a spoře oděné dámy co ležela na stole hned vedle štosu faktur. Ten pán byl vášnivej sběratel, takže když zjistil ztrátu svého největšího skvostu jeho obsáhlé sbírky, začal láteřit. Do toho mu neustále zvonil mobil v kapse, z kterého nadávali rozzuření klienti, že ještě nezaplatil to a to a že jestli to nezaplatí do druhého dne, tak začne vyřizování účtů. Opravdu na druhý den přišel ke svému Porše Carera a to mělo píchlá kola.
Tohle všechno se opakovalo každý den a když se jednoho dne ten pán podíval do zrcadla, našel si ve hřívě šedivej vlas. Možná to vnímal jako znamení, chvíli to koumal, ale pak mávl rukou a odjel do Indie na služební cestu. Jednání v jisté indické firmě nedopadlo zrovna dobře a pán se začal rozčilovat, že prodělá moře peněz, prásknul smlouvama o stůl a zavolal sekretářce, že chce přebukovat letenku ještě na tento večer. Cestou na letiště jeho pronajatý teréňák opět píchnul. Pán si sedl na chodník a dal si hlavu do dlaní. Jako mávnutím proutku se před ním objevil starý Ind, černý jak naleštěná bota. Sedl si vedle pána a klidným hlasem pravil. "Já vím co tě trápí. Si otrokem svého majetku. Pojď bydlet k nám do hor do jeskyně, tam zapomeneš na to, co je něco mít a o něco se neustále bát. Jedině tak se očistíš od materiálních hodnot a bude ti dobře na duši i na těle."
Už druhý den seděl pán v chladné jeskyni dalekého Kašmíru. Chvíli se jen tak ošíval, ale po pár dnech zjistil, jaká úleva je o nic se nestarat a nic neřešit a na svůj dosavadní život naprosto rezignoval. Žilo se mu krásně a lehce, ale v noci mu byla zima. Sešel dolů do údolí a pořídil si deku. V noci pod teplem přikrývky snil o nekonečnosti vesmíru a usnul. Ráno však zjistil, že do jeho deky se daly myši. Znovu šel do údolí a na ty proklaté myši si pořídil kočku. Konečně bylo všechno v absolutní harmonii a pán mohl zase snít o hvězdách. Další noc ho však probudilo mňoukání kočky, která potřebovala zapít ty sežrané myši mlíkem. Brzkého rána zase sešel do údolí a koupil mlíko. "No jo", řekl si. "Vždyť bez lednice mě to mlíko zkysne". Pán koupil tedy i lednici. Jenže lednice byla tak těžká, že jí na zádech neunesl. Nezbylo nic jiného, než pořídit terénní auto a těžkej náklad vyvézt až k jeskyni. Jaké ale bylo pak zjištění, že lednici nemá do čeho zapojit, neb v jeskyni nebyla elektřina. Pán neváhal a oslovil mladého elektrikáře a ten mu udělal zástrčky po celé jeskyni. No a tak nebylo od věci si pořídit i televizi, počítač, mikrovlnku .........
Nemusím tenhle příběh psát dál, protože je Vám určitě jasný, jak to dopadlo. Ten pán dnes sedí ve své kanceláři v horách dalekého Kašmíru, zvedá telefony, píše faktury, rozčiluje se a láteří. Život je takovej a jinej nebude, zpívaj Tři Sestry. Myslím, že to je pravda pravdoucí.

...a já dodávám - nehledej v penězích smysl života. Ten leží úplně jinde. A smiř se s tím, že ti i přes tvůj nematerialisticky poskládaný žebříček hodnot snadno proteče smysl života mezi prsty kvůli tvému materialisticky smýšlejícímu okolí. Že tak úplně nechápeš co tím myslím? Z toho si nic nedělej, to jen upouštím páru z mojí hlavy...
 


Vzkaz pro mistra Záviše

9. března 2008 v 1:09 | Tonci |  Kultura
Tak...skoro se mi nechce psát v záplavě zde přítomných nadšených komentářů cokoliv kritického, ale pod vlivem čerstvých dojmů z dnešního koncertu ve Družci u Kladna nemůžu jinak...to, co se tam dělo, nelze slovy postihnout a nutno říct, že větší žumpu jsem ještě nikdy neviděl. A to jsem viděl už poměrně hodně jiných, podobně bizarních vystoupení, viz. Xavi Baumaxa na Ouvalskym bigbítu. Přijet na koncert v už dost rozevlátym stavu, celou produkci předkapely prochlastat a na závěr, těsně před samotným vystoupením si dát tři prásky skanku a jít naprosto zkydanej na věc - proč ne?! Ale když už si tohle všechno líznu, měl bych to nějakym stylem ustát a koncert aspoň v nějaký kvalitě odehrát. Což se bohužel ani zdaleka nestalo. Viděl jsem už několik vašich vystoupení, vím co od vás můžu tak nějak čekat, ale tohle byla fakt síla. No nic...nechci být zase až tak moc kritický, prostě se stane. Jen bych fakt nerad, kdyby mě něco podbného na vašem koncertu potkalo ještě jednou. Za ty prachy z vleznýho bych si radši koupil flašku kořky, vyzunknul jí do dna a ten koncert bych si jen představoval.... :-)
Takže do budoucna přeju jen samou lepší produkci :-)

* tento mnou psaný vzkaz naleznete na Závišově Myspace profilu - www.myspace.com/starykokot

To ti máš takhle ten únor viď...

13. února 2008 v 23:18 | Tontsek Patetik |  Moje asociace
Nazdar člověče!

Si ti takhle sedim večer u počítače, lepim ti dohromady ten trenérskej deník, co jsem delší dobu zanedbával a když jsem se teď z míst vyšších dověděl, že bude jakoby potřeba, musím svou nemalou zahálku teď spěšně dohánět. Tak ti tak přemejšlim, co že to ten letošní únor je vlastně zač. Podivnej měsíc to je až běda. Za noci mi připomíná leden, nebo dokonce i normální únor, akorát bez sněhu. Ráno už je lehce líznutej březnem. No a odpoledne, to už je na férovku studenější duben. A tak už si rozepínáš zimní bundu viď, si takhle koukáš na tu motorku a napadá tě , jestli je to fakt tak nerozumnej nápad jí natočit a zlehka projet...si tak pohráváš s myšlenkou že si hodíš to maso na gril viď...no já vim, je to nesmysl žejo....ne?! Nebo jak vlastně?? Ale jo, blbej nápad to je....no ale když sis v prosinci prohlížel ty kulturní akce, který jakože chceš navštívit, aby ti ta všudypřítomná zima nesebrala aspoň poslední zbytky rozumu, tak tě nenapadlo, že bude v únoru taková pohoda. Tak ona to zase jako pohoda není, rozumíš...ale už se dá mluvit o docela příjemný pohodičce s perspektivou opravdovýho března a s nim spojenýho jara se všema těma přepychovejma záležitostma, který jaro obvykle přináší. No a tak sis teda v tom prosinci koupil ty lupeny Na Zábradlí viď, na tu Miladu, která byla luxusnější než by jsme si všichni zasloužili, to sis koupil ty lupeny na toho Roberta Smithovic, co dorazí příští čtvrtek do Prahy i se svojí Cure tlupou, to sis udělal zálusk na ty ústecký Jú Dý Dží kluky v Příbrami...no a taky ten fesťáček hned den po týhle palbě...tak si říkáš, jestli se z toho třeba nezhroutíš viď. Ale nezhroutíš, páč máš před sebou ten trenérskej deník, kterej ti bude ještě měsíc dělat společnost...a i tak se z vás nestanou kamarádi. A taky ta práce teď začne zlehka houstnout, stres přiběhne a do května s radostí poběží vedle tebe...to jen aby tý srandy nebylo tolik. Ještě že tak.
Jo a to jsem ti ještě neřekl, že je tu zase Kiajaroovah...holka jedna nezbedná...co s ní viď, si tak řikam? Co myslíš? Že nevíš? No já taky ne žejo....tak co s tim? Asi to necháme plynout a ono to nějak dopadne ne?! Jako ten příjemnej únor, co nakonec přeleze v březen a v teplo a v mikinu a v mašinu a v teplejší rána a v delší dny a v události příští...
Tak si to člověče užij, ať ti to neuteče mezi prstama...


Chorvat jsi, pokud...

10. února 2008 v 22:55 | Tonci (s výraznou výpomocí Asji S.) |  Moje asociace
- si tvůj děda dává malou rakiji ke každé snídani
- tvoje alespoň 98letá babička pije litr vína každý večer k večeři
- alespoň jeden člen tvojí rodiny vyrábí své vlastní víno
- se rakije používá nejen k oslavám při všemožných příležitostech, ale také k léčení nemocí a jako masážní prostředek
- jsi byl ještě na základní škole, když jsi se poprvé opil
- většina tvých přátel je taktéž tvými příbuznými
- v případě, že nejsou tvými příbuznými, oslovuješ jejich rodiče "teto" a "strejdo"
- jsi jediné dítě v tvojí třídě, které v sobotu v noci nespí, protože jsi z "Hrvatske škole"
- přineseš domů ze školy horší známku než dvojku, rodiče tě potrestají "šibou" (česky rozuměj rákoskou)
- víš, že "kuhace" (kuchařky), se nepoužívají jen na vaření...používá je také tvoje máma, aby tě zbila, když zrovna nemá po ruce "šibu"
- jsi minimálně jednou v životě řekl rodičům, že zavoláš polici, aby jsi jim ohlásil násilí na dítěti a oni ti vždy odpověděli "samo probaj - jen to zkus" - a ty jsi věděl, že "samo probaj" je jen varování a pokud by jsi to opravdu udělal, zabili by tě ještě předtím, než by policie stihla přijet
- jsi věděl, že slova "da cu ti ja _ _ _ _ _" (já ti dám _ _ _ _ _), když jsi se na něco zeptal, neznamenala jen fakt, že to nemůžeš mít, ale také, že můžeš schytat výprask, pokud se zeptáš znovu
- se na tebe máma na veřejnosti zle podívala, věděl jsi že můžeš do hodiny očekávat výprask
- ti máma dala výprask na veřejnosti při sebemenší příležitosti
- se cokoliv stane, ví to tvoje máma ještě předtím než dorazíš domů
- se na tebe máma naštve když přineseš domů cokoliv od McDonald´s se slovy "što če ti taj junk - co tady chceš s tím svinstvem?"
- pokud někam spěcháš a vidíš mezinárodní samolepící značku "SR" nebo "YU" na autě jedoucím před tebou, bez váhání sjedeš ze svojí trasy, abys pronásledoval ono auto nedbajíce faktu, že přijedeš pozdě
- jdeš někam na banket, svatbu nebo do klubu, spiješ se ještě předtím, než tam přijdeš a dovnitř si pro jistotu přineseš ještě jednu svou lahev
- je tvůj táta přesvědčen, že vypít 10 piv proložených 10 panáky a řídit potom auto domů, neznamená "drinking & driving"
- věříš tátově "filosofii"
- vaše večeře ve všední den má více chodů než večeře americké rodiny při Vánocích nebo Díkuvzdání
- pokud si děláš srandu z Američanů kvůli jejich instantním večeřím a hotdogům, ačkoliv jsi jako dítě tajně snil o tom, že právě takovou večeři budeš mít namísto té vaší domácí
- víš, že želatina, z níž se připravují některá jídla, je vyráběna také z prasečích kopyt
- právě taková jídla jíš při sebemenší příležitosti
- miluješ "Paštetu", ale nerad si ji nosíš do školy nebo do práce k obědu, protože budeš v rozpacích, když se tě někdo zeptá co to je
- máte doma v lednici krajíc špeku zvaného "slanina"
- tvoje máma myje nádobí předtím, než ho dá do myčky
- všechna jídla, která kdy tvoji rodiče připravili, obsahují jednou základní ingredienci - "Vegetu"
- vegetariánství není koncept, kterému by tvoji rodiče rozumněli
- přestaneš vnímat okolí jakmile zaslechneš někoho kdekoliv v obchodě mluvit srbsky
- jsi přesvědčený, že můžeš vypátrat Srba na míli daleko - ve většině případů, můžeš
- tajně miluješ srbskou muziku
- máte v domě minimálně jedno radio na krátké vlny
- cítíš česnek z dechu svých rodičů a oni jsou přesvědčeni, že to voní lépe než "Listerine sranje"
- v hale vašeho kostela je bar obsahující dvouletou zásobu Brandy
- žiješ se svými rodiči dokud se neoženíš/nevdáš
- tvoji rodiče stále kupují raději audiokazety namísto CD
- si tvoji rodiče myslí, že příliš mnoho zábavy jsou "Gluposti"
- si tvoje máma myslí kdykoliv jsi nemocný, že to je z nedostatku jídla
- je tvůj táta rozčilený, není pro něj neobvyklé, že tě pošle "u pizdu maternu"
- tvůj táta nosí sandále s ponožkami
- tvůj táta obvykle nosí triko a zpocené trenky (přičemž triko bývá zastrčené v trenkách)
- babička a děda nosí minimálně 3 vrstvy oblečení v jakémkoliv ročním období
- babička uplete z vlny šálu hrající všemi barvami, které lidstvo zná a nabídne ti ji se slovy, "Ovo je za tebe, jel voliš?" (To je pro tebe, líbí se ti?)
- tvoji rodiče přepínají TV stanici kdykoliv je tam líbací scéna
- děda požaduje,aby jsi byl zticha, kdykoliv se dívá na televizní noviny, ačkoliv nerozumí jedinému slovu, které tam říkají
- bez ohledu na fakt, že nerozumí ničemu, co říkají, ví toho o světovém dění mnohem víc než ty
- slova, která jsi během svého dětství nejčastěji slyšel, byla "donesi mi _ _ _ _ "
- používání vulgárních slov doma je nepřijatelné, pokud se jedná o chorvatštinu
- kdykoliv tvoji rodiče říkají "vidit čemo..."(uvidíme...), víš, že to znamená NE!
- tvoji příbuzní si o tobě myslí, že jsi divný, pokud v 18ti letech nejsi ženatý
- máš přinejmenším šest příbuzných jmenujících se Marija nebo Ivan
- zjistíš, že tvoje máma dovolila tvé učitelce používat tělesné tresty
- všichni tvoji příbuzní žijící v Chorvatsku do 30ti let života přišli o chrup
- ačkoliv jsi se narodil a vyrostl jsi v Americe nebo kdekoliv jinde na světě, stále máš chorvatský akcent
- v každé místnosti vašeho domu visí minimálně jeden růženec
- doma smíš mluvit jen chorvatsky
- anglická slova jsou akceptována pouze pokud u nich použiješ koncovku "A-T-I" , která z nich udělá slova chorvatská..."play-ati", "study-ati"...
Thanx to Asja K. Sever and all beautiful croatian people as well

Výroky VIII

3. února 2008 v 22:07 | Tonci |  Výroky
"...only when the last tree has died
and the last river been poisoned
and the last fish been caught
will we realise we cannot EAT MONEY..."

Based on Cree Saying


Výroky VII

29. ledna 2008 v 23:58 | Tonci |  Výroky
"...nejenom protože půlka kapely je z východní Evropy, nechci podporovat stereotyp, že každej z východní Evropy se ožírá do sraček. Každej se ožírá do sraček - Australani, Skandinávci, prostě všichni chlastaj jak duhy! Já jsem chtěl napsat nádhernou ódu na alkohol, která vychází z faktu, že bez něj by nic nebylo stejný. Je to svým způsobem magická věc, kterou lidstvo objevilo a která dokáže udělat svět hezčí a nemusí z vás přitom udělat magora. No teda, to záleží... Alkohol byl vždycky důležitou součástí naší kultury, ale svým způsobem a navzdory všem stereotypům Romové nikdy alkohol nezneužívali tak, jak si někteří představujou. Je to mnohem spíš řízenej proces - příležitosti a ceremoniály, kdy se pije, jsou daný. Znám opravdu hodně Romů doma a alkoholismus mezi nimi je mnohem menší než mezi obyčejnými Ukrajinci nebo Rusy. Mají to víc pod kontrolou. A proto jsem chtěl vyzdvihnout ten krásnej aspekt alkoholu. Ne jenom stupidní: vyexuj to a znič se a podobný sračky..."


Eugene Hütz, frontman gipsy-punkové skupiny Gogol Bordello popisující pohnutky, které ho vedly k napsání písně Alcohol z alba Super Taranta.




Výroky VI

23. ledna 2008 v 10:52 | Tonci |  Výroky
"...nikdy nedostaneš druhou šanci udělat první dojem..."

Bob Marley

Kiajaroovah

18. prosince 2007 v 0:44 | Solipsista |  Moje asociace
"...if i could live my life again

it would be our love affair..."


Thanx to Colorfactory, red wine, autumn evenings, spring 2002 and it´s neverending days...and to Kiajaroovah...I know that you feel fine...

Další články


Kam dál